Sjezd na kole terénem jsem si vždycky chtěla zkusit. Když jsem byla menší a jezdívala s babičkou na chalupu a jely jsme třeba do města na nákup, nejela jsem za ní po silnici ale vedle ní, lesem a pěkně po kořenech. Kolikrát jsme se sama sebrala a vyjela si někam za vesnici do okolí a prostě blbla.
A víte co? Bylo to skvělé a mě to děsně bavilo.
Když jsme poznala svého přítele a zjistila, že na kole jezdíval, cítila jsem šanci, jak si to i já mohu zkusit, a ještě s dozorem. Když jsme procházeli Tatranskou magistrálou, začali jsme se o kolech bavit. Verdikt byl jasný! Někdy vyrazíme na Šumavu, do bike parku na Špičák.
Podnikli jsme tedy prodloužený výlet na Šumavu. V sobotu jsme se rozhodli zajet do bike parku. Co čert nechtěl a nás nenapadlo, že si všichni kola zarezervují. Na půjčení měli jen jedno, a to tak velikostně pro mého muže. Chtěli jsme jet spolu, a tak tohle padlo. Byli jsme smutní.
Po chvíli vymýšlení, jak ten sjezd zrealizovat, jsme volali do půjčovny na Lipně, zda by měli na další den k zapůjčení kola i s výbavou.
Tadááááá, jede se na Lipno! J
Složili jsme zálohu za kola, půjčili si vybavení, koupili permici na lanovku a mohlo se vyrazit.
Kola jsme měli Agang Ninja 2.0, celoodpružené.
Výbava byla integrála, páteřák, chrániče holení, loktů a předloktí, rukavice.
Jsem docela střelec, jelikož jsem neseděla na kole takových dobrých 5 let a teď tohle, pořádný terén.
Adrenalin mi začal stoupat už při procházení turniketem, kdy jsem se s kolem prostě nemohla vymotat, přiložit kartičku a projít :-D
Další šok přišel na lanovce, kdy jsem zjistila, že mi asi nedělá dobře a aby toho nebylo úplně málo, tak byla co pár metrů zastavená a my se tam vesele pohupovali. J Jo, a během toho, jsem ještě musela vnímat základní instruktáž… celkové držení těla, kdy váhu přenášíte dozadu, lokty od těla a kolena od kola, myslím.
A to nejdůležitější, na tomhle kole se nesedí :-D Takže, stoupnete si do šlapek a musíte to, jak se říká, dávat. :-)
