Vyhlídka Belvedér, Děčínsko

Vyhlídka Belvedér umožňuje krásný výhled do 130 metrů hlubokého kaňonu řeky Labe. A tak není divu, že se stala jednou z mých oblíbených míst na Děčínsku.

Pokud tě zajímá i trocha historie, tak si určitě něco vyhledej. Ve zkratce - dějiny terasy sahají až na přelom 18. století k rodu rakouských šlechticů italského původu, jejichž erb je na terase stále k vidění. 

A jak se sem dostaneš?
Možností je hned několik, od jednodušších, po tu pro zdatnější. 

Vedle vyhlídky je Hotel Belveder a kousek od něj parkoviště, takže pokud nejsi zrovna zdatný turista, nebo nemáš prostě svůj den, tak můžeš dojet až sem. K vyhlídce už je to jen pár kroků a to zvládneš. 

Na skok k sousedům - Bastei, Německo

Za sedmero horami, za sedmero řekami, v německém údolí Saského Švýcarska, nachází se most. Skalní most Bastei.

Tou dobou jsme byli na severu a tak jsme přes Hřensko vyrazili na tuhle přírodní krásu.

Po chvíli jsme s navigací dojeli do cíle, do jednoho z okolních parkovišť. Při našem štěstí, to bylo snad to nejvzdálenější, ze kterého jsme mohli jít. A cestou nám ještě trochu pršelo, takže vyhlídky moc přívětivé nebyly. Zaparkovali jsem a vydali se na cestu.

Po pár metrech jsme došli k německému rozcestníku u kterého jsme chvíli váhali, kudy vlastně dál.
Nechtělo se nám po silnici a tak jsme zvolili příjemnou lesní cestu. Jo, byla skvělá. A celá z kopce...což bylo příjemné jen na cestu tam, samosebou ;-)

A jak už to tak bývá, na konci cesty z kopce dolů, musí být i ta cesta do protějšího kopce nahoru.
A taky, že byla. To jsme si dali :-).

Vysoké Tatry - Tatralandia

Den 5.

S lehkým údivem jsme se dnes probudili do smutného, deštivého počasí. Jako by někdo věděl, že si potřebujeme odpočinout a dal nám tu možnost, né-li, že nám to vlastně bylo nařízeno, mládeži, dnes odpočívejte!

Ještě, že se z jídelny linula ta krásná a pronikavá vůně čerstvé kávy. Nechyběl ani domácí pečený koláč a tak byly spokojené alespoň chuťové buňky.

Dopoledne jsme strávili na pokoji, odpočíváním a plánováním na zbývající dny.

Program na odpoledne jsme dlouho vymýšlet nemuseli a v deštivém počasí to byla prima volba.

Zajeli jsme do nedaleké Tatralandie do bazénu :-)

Vysoké Tatry - Kriváň

Den 4.

Další nádherné ráno u Štrbského plesa. Dnes se někdo probudil s divokým plánem o kterém bylo jasné, že dříve nebo později, ho někdo prozradí. Otázkou bylo jen, kdo a kdy. A jak už to bývá, vyřknutí na sebe nedalo dlouho čekat.

Po skvělé snídani jsme šli zpátky na pokoj abychom se domluvili, jakou túru podnikneme. Na postel jsme rozložili mapu a už stačilo prstem jen ukázat na vybraný vrchol. V mobilních aplikacích jsme zkoumali počasí a já cítila, že to brzy příjde. Venku bylo naprosto krásně, sluníčko svítilo a nebylo snad jediného mráčku, a tak si dnešní den tohle dobrodružství vyloženě žádal.

Vysoké Tatry - Popradské pleso

Den 3.

Dnes jsme se opět probudili do krásného slunečného rána. Plní chutě a energie jsme se vydali na snídani. Co Vám budu povídat, byla královská! Všude samé dobroty. Slané nebo sladké, ovoce nebo zelenina a naše chuťové buňky naprosto bláznily! Po degustační snídani nutně musí přijít chvilka zaslouženého odpočinku, kdy naše plná bříška musí slehnout. Možná to bylo tím přejedením se ale rozhodli jsme se, že si dnes odpočineme a pojedeme se podívat do města a něco si koupíme.

Se slehnutými bříšky jsme sedli do auta a vyjeli na koukandu do města, směr Poprad. Cesta nás vedla klikatou silnicí v podhůří a obklopovala nás překrásnými výhledy do hor i do nížiny. Čím víc jsme se vzdalovali od hor a měli na ně dostatečný pohled, tím víc mě začínali fascinovat a budit ve mně respekt.

Vysoké Tatry - Predné Solisko

Den 2.

První probuzení pod Vysokými Tatrami bylo naprosto nádherné! Probudily mě sluneční paprsky deroucí se škvírkou mezi závěsem a rámem dovnitř do pokoje. Mé nejrychlejší vstávání vůbec!
Celá rozcuchaná jsem vyskočila z postele a doběhla k závěsu. Plna očekávání jsem natahovala ruku ke kraji závěsu, který jsem celá netrpělivá stejně rychle odtáhla.

                                         Uááááááu!!!

Obloha krásně modrá, téměř bez mráčku! Slunce svítilo a bylo krásně! A co si přát víc?
Tamtadadáááá ... výhled na hory a ten teda byl! (mrknětě na fotku :-) )

Vysoké Tatry

Příjezd

,,Jupíííí´´, řekla jsem si ráno, když konečně přišel ten dlouho očekávaný den, kdy sedneme do auta a vyrazíme na cestu směr Štrbské pleso, Slovensko.

Vyčistit zuby. Nasnídat se. Dobalit poslední věci a hurá na cestu.

Vyrazili jsme po severním výběžku do malebné krajiny Červeného Kostelce, kam jsme se už dlouho chtěla podívat. Bohužel nás při cestě zpátky k autu čekalo nepříjemné překvapení a tím byl škrábanec přes téměř celý bok auta. Vyjeli jsme tedy dál směr Svitavy a dál dle navigace na Bratislavu a do Tater.

RETROSPEKCE - Velká Amerika, prosinec 2013

Tak Vás zase všechny pěkně zdravím - ahoj, čauky mňauky, dobrý den... jak chcete :-)

Psalo se asi 9. prosince roku 2013, kdy jsme s mámou vyrazily na výlet, možná trochu nečekaně plechovkou (čti autem) jelikož zima už není jako dřív, taková ta typicky bílá, kdy je vše skryto pod sněhovou pokrývkou, okna pomalovaná mrazem jako od nejlepšího abstraktního malíře a vyjít ven bez čepice a rukavic bylo nemožné. Stýská se mi po takových časech!
Naší neplánovaně plánovanou zastávkou se stal jeden ze známých vápencových lomů u Karlštejna a to, Velká Amerika.