neděle 11. prosince 2016

Zákone schválnosti, vítej zpět!

Moji drazí,

z názvu jste asi už pochopili, že tenhle článek nebude asi moc pozitivní, pokud nejste děsně škodolibí a nepotěší Vás to, což bych Vám stejně odpustila J Půjde zde o pár naschválů, které se mi staly, ač jsem se je sama nesnažila vyloženě přivolat.



Občas nám zlobil zámek od dveří a trochu se zasekával. Když se mi to stalo naposled, nervy jsem měla na pochodu, ale ustála jsem to a odemkla si. Tím to pro mě haslo.
Jednou jsem takhle přišla z práce a už to nešlo. Takovou bezmoc jsem dlouho nezažilo a nikomu jí nepřeju. Asi 2 hodiny jsem čekala, než přijede přítel domů a zkusí svůj klíč. Tajně jsem doufala, že se dovnitř dostaneme. Nedostali. Byt jsme museli nechat vypáčit, vyměnit vložku a následně jsme měnili i zámek s klíči. Tahle legrácka nás vyšla asi na 2 500 kč a já si říkala, proč jsem se nevyučila zámečnicí
J

Mám doma ledničku, které už je taky nějaké ten pátek. S jejím věkem, a že to není žádná ekonomická třída, žere víc, než by měla a tak měsíční výdaje za elektriku vesele stoupají. Co si budeme povídat, není to nic příjemného. Jsem tedy smířena s tím, že budu muset, v opravdu dohledné době, pořídit novou. Snad mají i ledničky svoje nebíčko…

Mám doma i notebook. Jak nečekané, říkáte si. I jemu je pár let. On si však vysloužil upgrade z W7 na W10. Otázkou je, zda to bylo dobře, či špatně. Od té doby, co jsme přeinstalovala software, jsem občas zaznamenávala chybné aktualizace a jeho spuštění se prodlužovalo o jejich odstranění a vrácení do stavu před aktualizacemi.
Nijak víc mě to netrápilo do té doby, kdy se ho nedařilo vůbec spustit a neustále se restartoval. Znovu a znovu. Psali, že to občas pomůže. Další den, kdy jsem to už nevydržela, jsem se rozhodla, pohrabat se v dalších možnostech a úspěšně ho spustit. Po pár hodinách se mi to podařilo. Zachránila mě možnost vrácení do bodu poslední aktualizace (nevím, jak se to přesně jmenuje).
Byla jsem šťastná jako blecha, že ho mám zpátky!

Ve chvíli, kdy Vám takhle přestane fungovat počítač a nemáte nikde zálohovaný ani systém ani data, by tohle pro Vás mělo být výstražné znamení a poučení abyste to udělali. Upřímně, nikoho nebude tolik trápit to, že nemá funkční železo ale to, že se ztratí veškerá data.
Já jsem si z toho ponaučení nevzala. Jak už to bývá, situace, které úplně nezvládneme, se nám většinou opakují. Netrvalo to snad ani 2 měsíce a počítač jsem opět nespustila. Vše se tvářilo úplně stejně a já jsem natěšeně šla rovnou obnovovat systém, že si to sama opravím.
Byla jsem hodně naivní! Nešlo vrátit do bodu poslední aktualizace, obnovit přes bitovou kopii, navrátit na poslední build, obnovit do továrního nastavení ani ho spustit v nouzovém režimu.
Desetitisíce fotek z několika let zpět, dokumenty. Opět přichází bezmoc.
Ještě, že někdo vymyslel šroubovák, jupíííí. Vytáhla jsem HDD s tím, že stáhnu data a zazálohuju to na jiný PC. Ha, mám kabel, který na tenhle HDD nepasuje. Ten dobrý, jsem si naštěstí měla kde půjčit a data mám stažená, juchuuuu
J
Přes BIOS se ho také nepovedlo oživit. Minulý víkend se tedy nesl v duchu snahy o reinstalaci. Přečetla jsem si něco o možnosti nabootování přes určitý nástroj a chtěla to vyzkoušet. Nepovedlo se mi to. Pak jsem se o tom s někým bavila a prý jsem to špatně pochopila.

Tak trochu jsem pak už rezignovala a dál se o to již nesnažila. Najednou jsem zjistila, jak je i minuta dlouhá, když ji netrávím před monitorem. A jak je vlastně skvělé se natáhnout a číst si, listovat knihou nebo časopisem J

Říkáte si, že už by to stačilo? Souhlasím. Ale mému strůjci štěstí to očividně nestačí. Divné, tím strůjcem jsem přeci já… J

Já, bolest hlavy a prášek. Taky to znáte?
Slabé a občasně i chvilkové bolesti střídají silné migrény. Pitný režim mohu dodržet, ale ona se dostaví. Ráno se vzbudím a ona se mnou. Začínám cítit, že hůř vidím. Reaguji na světlo štípáním, slzením očí nebo potřebou mít okamžitě tmu.
Šla jsem tedy navštívit svého lékaře, aby mi potvrdil mou domněnku. Nezklamal a ještě překvapil.
A to stačilo začít tím, že trávím denně 9 hodin v práci u počítače.
Budu mít brýle. A až je budu mít, budu chodit na rehabilitace s krční páteří.
Tak a doufám, že na toto téma už Vám nikdy psát nebudu J

A co Vy a slavný zákon schválnosti, stalo se teď někdy něco Vám?
Napište mi do komentářů. Nikdo v tom nejsme sám a každý příběh může být poučením pro ostatní.

Děkuji Vám, že jste dočetli až sem a už se moc těším, až se společně sejdeme u pozitivnějšího čtení
J

PS: Fotografie  v úvodu je z mého letošního setkání se sněhem o kterém jsem se zatím nestihla zmínit :-)

Mějte se moc krásně a opatrujte se!
Vaše Ma

Žádné komentáře:

Okomentovat