Výslech sebe sama aneb pokračuju dál!

Dobrý den a čauky mňauky všem! :-)

Za 48 hodin to bude 5 měsíců, co jsem napsala první článek. Nesl se v duchu prvotiny a výslechu sebe sama a já jsem se rozhodla na to navázat a říct Vám, co to pro mě vlastně znamená.

A jelikož občas trpím samomluvou, tak jsem zvolila metodu alá výslech.

...

Mám rozsvícený lustr. Světlo mi svítí přímo do tváře, oslňuje mě. Svírá se mi hrdlo a celkově se cítím divně. Slabá.

Netrvá to ani pár minut a přiznávám, že tu sedím téměř 5 měsíců...to nejcennější co mám, čas.

Zeptali se mě ,,A za co?´´. 

Stroze jsem odpověděla ,,Začala jsem blogovat!´´.

Následovala smršť otázek. Probíhalo to asi nějak takhle...

• O čem píšete?
  Zatím píši o cestování. Momentálně převažují zážitky z pěší turistiky Vysokými Tatrami, kde jsem strávila pár překrásných chvil!
  
• Myslíte si, že je to téma, které se dobře čte, lidi baví?
  Snažím se psát tak, aby to bylo čtivé, aby to lidi bavilo a při čtení byli napjatí a zároveň jim běhal mráz po zádech z toho, co se může tam venku dít. Všeobecně si myslím, že cestování máme každý rád a občas se někde projdeme, ať už v lese za domem nebo podnikneme pořádnou túru sto kilometrů od domova. Řekla bych, že každé zaznamenání nějakého výletu může být pro někoho inspirací :-)
  
• Vypadá to, že si docela věříte. Dostáváte na své články nějakou odezvu?
  ... smích ... Ano, trochu toho zdravého sebevědomí se mi dostává! :-) Odezvu pociťuji až s posledními články a jsem za ni nesmírně vděčná. Když chcete mít odezvu na to, co děláte, musíte to nejdříve rozkřičet do světa. Já jsem poměrně dlouho čekala v ústraní na to, až si mě někdo všimne a to je zásadní chyba
  
• Ano, akce vyvolává reakci. Očividně jste to ale už pochopila, tak mi řekněte, v čem byl dříve problém, styděla jste se?
  Svým způsobem asi ano. Viděla jsem spousty skvělých blogů, úspěšných s mnoha čtenáři, plných článků a krásných i designem. Já jsem s vzhledem stránky měla od počátku problém a nepíši ani o módě, natož o kosmetice, aby tím začátečnický blog zažil pořádný boom a dostal se do podvědomí rychleji bez větší propagace. Cítila jsem tedy určitý tlak, což je asi zcela normální :-)
  
• A jak se cítíte teď, jako ryba ve vodě?
  Skvěle! :-) Ne, opravdu, ctítím se dobře, jen ne ještě jako ryba ve vodě. Vidím za sebou kus práce a jsem na sebe pyšná. Na začátku jsem to byla já s obyčejnou šablonou. Potom mě to začalo neskutečně štvát a vzhledově nebavit. Bylo to nemastné, neslané a já chtěla víc. Změnu. Začala jsem tedy zkoušet všemožně postahované šablony, které se mi líbily. Bylo to super a ta nejhezčí, dle mého, mi vydržela snad týden. Problém byl v tom, že v šabloně bylo nesčet gadgetů, které mi nešly upravit. Mě to štvalo a tak jsem se vrátila k výchozí a naprosto jednoduché verzi do které můžu zasahovat dle svého gusta. To byla moje výhra! Vzhled mého blogu teď, je mých několik hodin studování, pokusů a omylů. Má určité nedostatky ale je můj a já ho žeruuu!!! :-)
  A hlavně, mám už pár pravidelných čtenářů, což mě neskutečně těší a jsem vděčná za každého, kdo si ke mně najde cestu a moje tvorba ho baví. A těmhle lidem patří mé VELKÉ DĚKUJI!!! :-)
  
• Koukám, že Vás blog mimo jiné učí i trpělivosti. O jakých nedostatcích jste se to zmínila?
  Děkuji, lépe bych to asi neřekla! Tahle vlastnost mi schází a vždycky chci všechno hned, něčemu se naučit a být v tom úspěšná.
  Mezi mé hlavní nedostatky, což mi jako autorce hodně škodí, je nepravidelné přispívání. Jsem si toho vědoma a současně jsem na to byla upozorněna i svou čtenářkou, což není zrovna nejlepší.
  
• Jste si toho vědoma a to je první krok k úspěchu. Co s tím hodláte dělat, nemáte snad nápady?
  Vědoma jsem si spousty věcí, bohužel je dlouho neřeším. Nápady mám a občas jimi tak srším, že je nakonec nezvládnu ukočírovat a nezrealizuji je. Řekla jsem si, že ty mezery mezi jednotlivými velkými články, vyplním třeba příspěvkem s nějakou fotkou a popiskem, aby to mělo vazbu se mnou, nebo nějakým zážitkem z uplynulého týdne. Nerada bych publikovala neosobní články jen abych navýšila jejich počet a na oko byla aktivní, to ne :-)
  
• Budeme se tedy těšit, že to tu trochu rozjedete, slečno Ma!
  ... smích ... To já také, děkuji! :-)
  
• Na závěr nám ještě prozraďte, co Vám vlastně blogování dává?
  To je jednoduché, radost! Pokud se odhodlám a někde prozradím, že jsem napsala další článek, přichází chvíle nejistoty z reakcí. Ve finále jsem, po chvíli, šťastná i z těch negativních jelikož mě posouvají dál poměrně rychleji, pokud se jedná o nějakou konstruktivní kritiku. Radost mi dělá každý nově příchozí čtenář, nejlépe odběratel že :-) A také to, když někdo napíše, že ho inspiruju třeba právě k výletu, zavzpomíná si, jak prožíval to samé... a vůbec, metr do vzduchu budu skákat i když mi někdo napíše, že se to dá prostě číst :-)
  Díky blogu jsem začala věnovat víc pozornosti i gramatice. Je to přeci moje prezentace a pokud mám být dobrá, musím se zlepšit i v ní!

Mám zrychlený tep. Dýchám jako o závod. Ruce se mi potí a lampa mě stále oslňuje. 

Řekla jsem jim vše, nic jsem netajila, tak proč mě tu stále dusí a občas se usmějí... opakuji si v hlavě a netrpělivě čekám, až tohle skončí.

Ach... je to tady! Divně se na mě koukají, něco si šeptají a on se nadechuje, chce něco říct...

• Vážená slečno Ma, sedíte tu skoro 5.měsíc za blogování s rezervou!
  Tohle je Vaše podmínečné propuštění, tak se dle toho chovejte a využijte veškerý potenciál ve svůj prospěch. Mějte se na pozoru a my se s Vámi opět spojíme!

... srdce mi buší snad ještě víc!
,,Jupíííííí. Zvládla jsem to!´´ :-)

...

A jaké byly Vaše počátky blogování? :-)

Děkuji za Vás a těším se u dalšího článku!

Vaše bláznivá Ma